Psorcol GC

Charakteristika přípravku:

Aktivní sérum, které upravuje poruchy rohovatění pokožky, redukuje projevy infiltrace psoriatické pokožky, upravuje kožní mikrobiom a zklidňuje projevy podráždění. Zmírňuje svědění, potlačuje zarudnutí pokožky a podporuje ochrannou kožní bariéru. Produkt má přirozenou vůni použitých přírodních ingrediencí.

Zdravotní indikace:

• Chronická ložisková psoriáza

Použití:

Před aplikací přípravku na postižené místo je třeba nejprve ložisko zbavit nánosu šupin (keratolytika). Na takto ošetřené a umyté ložisko aplikujeme přípravek lokálně ve velmi tenké vrstvě dvakrát denně.

Capraderm^® Psorcol GC

Aktivní sérum s kozím kolostrem pro péči o psoriatickou pokožku. Produkt má přirozenou vůni použitých přírodních ingrediencí.

• upravuje poruchy rohovatění pokožky
• redukuje projevy infiltrace psoriatické pokožky
• upravuje kožní mikrobiom
• zklidňuje projevy podráždění
• zmírňuje svědění a nepříjemné pocity
• zmírňuje zarudnutí pokožky
• podporuje ochrannou kožní bariéru

Psoriáza

Psoriáza je primárně zánětlivé onemocnění pokožky s akutně-exantematickým nebo chronicko-stacionárním průběhem na podkladě zděděné dispozice s polygenním nebo multifaktoriálním typem dědičnosti, kde důležitou roli hrají tzv. rizikové faktory spouštějící onemocnění. Kožní projevy onemocnění jsou ostře ohraničená ložiska různé konfigurace a velikosti, zánětlivě zarudlá, s typickým stříbřitě lesklým olupováním. Tyto léze vznikají na podkladě hyperproliferace a abnormální diferenciace keratinocytů a zánětlivé, především lymfocytární infiltrace dermis a epidermis. U pacientů s psoriázou je proces maturace (dozrávání) keratinocytů rapidně urychlený, v důsledku čehož je samotná maturace nedokončená a na povrchu pokožky se tvoří psoriatická ložiska.

Kromě pokožky bývají postiženy i nehty a klouby, přičemž jsou známy i atypické formy onemocnění.

Diagnostický souhrn

1. Ohraničená červená, zhrublá ložiska překrytá stříbřitě bílou šupinou.
2. Charakteristicky postihuje pokožku hlavy; extenzorové plochy zápěstí, loktů, kolen, hýždí a kotníků, stejně jako místa opakovaného traumatu.
3. Pozitivní rodinná anamnéza v 30 % případů.
4. Postižení nehtů má za následek charakteristické jamkování. Mezi další změny nehtů patří onycholýza, změna barvy, zhrubnutí a dystrofie.
5. Možná je i artritida.

Z hlediska etiopatogeneze je psoriáza (především chronická ložisková) autoimunitní onemocnění (autoantigen však dosud nebyl prokázán), při němž hrají hlavní roli subpopulace T-lymfocytů.

Autoimunitu onemocnění lze vysvětlit na základě jeho silné vazby na II. třídu HLA-alel (především HLA-Cw6) s dominantním výskytem oligoklonálních CD8+ T-buněk v psoriatických kožních lézích, jakož i výskytem oligoklonálních CD4+ T-buněk v lézích chronické stacionární ložiskové psoriázy. Předpokládá se, že za těchto podmínek je patogeneze psoriázy řízena autoantigeny prezentovanými právě touto alelou.

Přírodní léčba psoriázy

Mnoho lidí zkouší bylinky, vitamíny nebo jiné domácí prostředky ke zmírnění příznaků. Jen pamatujte, že to, co funguje někomu jinému, nemusí fungovat vám. Nejlepší je promluvit si se svým lékařem dříve, než něco změníte nebo přidáte do svého léčebného plánu.

Zde jsou některé běžně používané přírodní možnosti léčby psoriázy:

1. Solná koupel. To může uvolnit část šupin a pomoci zmírnit svědění. Přidejte sůl z Mrtvého moře nebo Epsom do teplé vody. Namočte se na 15 minut. Po koupeli naneste hydratační krém, aby vaše pokožka nebyla příliš suchá.
2. Koloidní ovesné vločky. Někteří lidé říkají, že jejich pokožka je méně červená a méně svědí, když se namočí do koupele z ovesných vloček nebo si na pokožku nanesou pastu. Není mnoho důkazů, které by prokázaly, že to psoriázu léčí.
3. Aloe vera. Krém s 0,5% aloe může snížit šupiny a na krátkou dobu zmírnit zarudnutí. Můžete ho použít až třikrát denně.
4. Jablečný ocet. Ten se někdy používá ke zmírnění svědění při psoriáze vlasové pokožky. Můžete ho použít několikrát týdně. Ujistěte se, že smícháte stejné díly octa a vody. Jinak vám ocet může pokožku popálit. Vyhněte se jakýmkoli otevřeným ranám.
5. Zdravá strava. Neexistuje žádný stravovací plán speciálně pro psoriázu. Ale pokud máte nadváhu nebo obezitu, vaše příznaky se mohou zlepšit, pokud zhubnete.

• Odborníci si myslí, že je to proto, že některé buňky, například ty ve vašem břiše, zánět zhoršují. To ztěžuje imunitním buňkám ve vaší pokožce a těle pracovat správným způsobem.

Informujte svého lékaře o svém stavu. Možná bude časem potřeba aktualizovat váš plán péče. To může znamenat přechod na jiný lokální lék nebo vyzkoušení kombinace léčby psoriázy.

Kvalita života pacientů s psoriázou

Psoriáza je nemoc, která negativně působí nejen na fyzické zdraví pacienta, ale výrazně ovlivňuje také psychiku nemocného. Navzdory tomu, že se na vzniku dermatóz podílejí prakticky tytéž patogenetické faktory jako u onemocnění jakékoli jiné orgánové soustavy, kožní choroby představují pro pacienta jedno těžké břemeno navíc – jsou viditelné. Pacient s kožním onemocněním ztrácí kontrolu nad komunikací svého utrpení nezúčastněnému okolí a stává se pasivním objektem společenského hodnocení. Vytrvalý průběh chronických dermatóz s nepředvídatelnými exacerbacemi a omezené terapeutické možnosti dále prohlubují pocit pacientovy bezmocnosti a ztráty kontroly nad svou chorobou. Celý komplex organického poškození pokožky a reakcí pacienta je zarámován do sociální a kulturní schématu komunity, která klade velký důraz na estetické hodnoty, výkonnost a společenskou aktivitu jedince. Kožní onemocnění prohlubuje nežádoucí zpětné vazby mezi reakcemi okolí a chováním jedince, čímž může vzniknout obtížně ovlivnitelný bludný kruh. Čím více je pacient citlivý na reakce druhých, tím je prognóza kvality života horší.

Kožní choroby napadají sociální pozici pacienta, jeho sebevědomí, sebedůvěru a percepci sebe sama odlišným způsobem než onemocnění jiných orgánů. Stigmatizace se spojuje s kožními, nervovými a psychickými chorobami od nepaměti. Pacienti se cítí vadní, odlišní, stydí se a skrývají, jsou zlostní a očekávají odmítání okolí. Dvě třetiny pacientů s psoriázou se vyhýbají veřejným místům, téměř tři čtvrtiny nemocných se vyhýbají společnému koupání a stejná část pacientů má problémy kvůli olupování pokožky. Pacienti trpí deprivací lidského tělesného kontaktu, protože více než čtvrtina dotazovaných zažila, že se jich jiní lidé vědomě vyhýbají dotknout. Psoriáza omezuje i citový život pacientů, kteří často nejsou schopni najít si partnera a vést normální partnerský i sexuální život.

Pacienti často trpí depresemi, dokonce uvažují o sebevraždě. I pracovní schopnosti lidí s psoriázou jsou omezené, a to nejen samotnou chorobou, ale také způsobem léčby.

Rizikové faktory jako možný spouštěcí mechanismus psoriázy se označují také jako faktory environmentální.

Fyzikální faktory a psoriáza

Mezi fyzikální faktory řadíme především trauma s porušením kontinuity pokožky, které vznikne náhodně při úrazu nebo cíleně, např. při operačních výkonech jakéhokoli typu a charakteru, invazivních vyšetřovacích metodikách nebo při léčebných výkonech aplikovaných na povrch pokožky s následným narušením její integrity. Lze sem zařadit i poštípání bodavým hmyzem, popálení a opaření pokožky, intenzivní dlouhodobý tlak nebo tření působící na určité exponované místo povrchu těla.

Mezi fyzikální faktory provokující psoriázu patří také počasí a klimatické vlivy se střídáním tepla a chladu, insolace, vliv ultrafialových (UV) a rentgenových paprsků s následnou solární a rentgenovou dermatitidou. Navzdory tomu, že slunce má léčebný účinek, malý počet případů psoriázy se na intenzivním slunci zhoršuje. V tomto smyslu jsou rizikoví pacienti mladších věkových skupin, převážně ženy, stejně jako pacienti v minulosti léčení na polymorfní světelnou erupci, s fototypem I. Z celého spektra slunečních paprsků má nejvýznamnější léčebný efekt UV-B prostřednictvím indukce apoptózy T-buněk, především CD8+, které jsou na UV-B 10× citlivější než keratinocyty a dendritické buňky prezentující antigen.

Endogenní spouštěcí faktory.

1. infekce
2. léky
3. vysazení léků
4. metabolické faktory
5. těhotenství
6. strava, alkohol, kouření
7. psychogenní faktory a stres